Během té doby jsem nezaznamenal žádný problém a ani důvod, proč využívat MS Windows. Tedy s jedinou vyjímkou, a to týkající se pošty. V práci máme Windows síť a tudíž i Exchange, ke které prostě není jiná alternativa, než Outlook.

Mnou dříve zmiňovaný program Evolution je bohužel chabou náhražkou. Plyne to z jeho technického řešení přístupu k Exchange – přes. tzv OWA (Outlook Web Access). Občas se stává (mně tedy poměrně často, asi z důvodu velkého množství e-mailů ve schránce), že se klient „zblázní“ a začne se chovat divně – nejsou vidět zprávy, nelze posílat, mazat, atd. Taktéž je problém s kalendářem/kalendáři – cizí kalendář si prostě nepřipojíte.

Řešení je poměrně jednoduché, ale bohužel se v tomto případě MS Windows nevyhneme. Nainstaloval jsem si je do virtuálního prostředí a spouštím je tam. Mrzí mě, že jen kvůli Outlooku musím mít takovéto řešení, bohužel smysluplná alternativa pro přístup k MS Exchange není.

Nicméně, pokud nemáte poštu na MS Exchange a ani ji nijak nevyužíváte, funguje Evolution skvěle.

Nastavení je následující:

1. zaregistrovaní a přihlášení uživatelé mohou zadávat bez Captcha, tedy bez opisování textu z obrázku

2. neregistrovaní (ostatní uživatelé) musí zadávat s Captcha, tedy musí opsat text (mohou si jej i přehrát)

Trochu s podivem zůstává, že omezuje, alespoň podle rozhořčených uživatelů, i své platící … co vlastně, zákazníky, uživatele? To je koneckonců jedno, jak jsem si po minutě hledání našel na Google tento odkaz – http://forum.zive.cz/viewtopic.php?f=928&t=1024929 , kde je jasně vidět, že RapidShare není takové pozlátko, jak se v diskusích píše. Jak vidno, nedávno utáhl omezení ještě více.

Inu, trochu se divím uživatelům, kteří stráví tolik času taháním kdejakého souboru, že nezkusí různé anonymovací služby, ve výše uvedené diskusi je krásný třeba http://anonymouse.org/cgi-bin/anon-www.cgi/http://rapidshare.com , jistě, pouze na vlastní nebezpečí, ale funguje to. Osobně si myslím, že mít veřejnou adresu je lepší, než pokoušet tyto služby, nicméně u O2 je to celkem solidní pálka, takže kdo chce šetřit….

Vůbec nejlepší je netahat, třeba já mám svatý klid .

Je třeba si stáhnout ISO obraz a vypálit jej. Osobně jsem si stáhl DVD ISO obraz, protože jsem v práci na pomalé lince a aktualizace jsem prostě nechal běžet později, po instalaci, přes noc. Instalace je snadná, řekl bych, že snadnější, než instalace Windows XP. Prostě další „klikací“ systém, což je pro koncové uživatele dobře. Jediné, co může být lehce matoucí jsou tzv. repozitáře, nicméně kdo se tím nechce zabývat, dá prostě pokračovat a nic neřeší. Také se mi líbí kvalitní dokumentace v mnoha jazycích, tj. i v naší mateřštině. Kvalitní dokumentaci třeba u Windows systémů postrádám.

Jako grafické rozhraní jsem zvolil moloch KDE, samozřejmě záleží na vkusu, mně osobně se líbí, že tam jde toho mnoho nastavovat a podle mého názoru se asi nejvíce blíží ovládání Windows. Samozřejmě, že zastánci jiných grafických rozhraní budou mít jiný názor, jak již bylo zmíněno v minulém článku, můžete jet v naprosto minimální konfiguraci, záleží naprosto na vkusu každého, co si vybere. To se mi na UNIXových systémech prostě líbí.

Co vidím jako naprostou výhodu je, že nepotřebujete tuny ovladačů zařízení, atd. Prostě stačí jedno jediné médium a máte v drtivé většině případů plně funkční systém hned po instalaci. Já jsem instaloval na počítač od HP, kancelářská verze. Kdo zná přístup HP, tak ví, že bez DVD nacpaného ovladači se s Windows prostě nechytáte. Jako „geniální“ vidím třeba to, že po instalaci nefunguje síťová karta, tudíž pokud ovladače nemáte, můžete se vztekat, jak chcete, ale bez druhého počítače se nehnete. Toto se u OpenSUSE nestalo. Po instalaci mi funguje naprosto vše. Jsem velice mile překvapen, když jsem si s tím kdysi hrál, byla situace daleko mizernější.

Další obavu, kterou jsem měl, byla instalace tiskárny. Cca před rokem jsem se pokoušel mou pracovní HP LaserJet 1320 dostat do FreeBSD, bohužel dříve byly grafické tiskárny na UNIXech celkem problémem. Ani já jsem loni na FreeBSD neuspěl, netvrdím, že by to nakonec nešlo, ale míra času, kterou bych do laborování musel investovat daleko převyšovala mou ochotu. Nicméně na OpenSUSE opět žádný problém, narozdíl od Windows jsem opět nepotřeboval žádné CD s ovladači, ale prostě jsem klikl na přidání tiskárny, vybral si ji ze seznamu a bylo to. S potěšením jsem kvitoval, že narozdíl od Windows Vista mi zde funguje i správně počet kopií (u této tiskárny mi totiž na Windows Vista jde udělat pouze jednu kopii, je totálně ignorován parametr počet kopií).

První, ne sice zklamání, ale úskalí, nastalo ve chvíli, kdy jsem chtěl počítač přidat do naší domény. Chvíli jsem odchytával pakety, abych zjistil, že si můj počítač s doménovým řadičem vesele povídá a oba si libují, jak se krásně domluví, nicméně ve výsledku k připojení počítače do domény selže. Zjistil jsem, že nejsem sám, nicméně u nás je již síť optimalizována na Windows 2003 server a některé názory na internetu tvrdí, že to je zatím problém. Ohledně domény v pojetí Windows nejsem žádný odborník a ani ji v podstatě k ničemu nepotřebuji, takže mě velmi brzy hraní přestalo bavit. Víte-li někdo, jak se to dá zprovoznit, podělte se, prosím, v diskusi o názor, rád vyzkouším.

Co jsem čekal jako další problém, bylo připojení pošty proti MS Exchange. Opět jsem byl mile překvapen, do svého KDE jsem si naistaloval z Gnome poštovní program Evolution s podporou Exchange (tento doplněk je důležitý) a přes Outlook Web Access se připojil bez problémů do Exchange. Fungují dokonce i kontakty uložené v doméně a kalendář. Úroveň poštovního klienta Evolution v základní instalaci je srovnatelná s MS Outlook, i když bych dle mého osobního názoru řekl, že je mírně horší co do úrovně funkcí. Bohužel zatím tento produkt ne úplně znám, takže je možné, že při nainstalování pár pluginů bude daleko před, to ovšem nejsem schopen říci. Na druhou stranu musím podotknout, že jsem zmlsán programem The Bat! pro Windows a jeho propracovananosti, eleganci a hlavně perfektní funkcionalitě se vyrovná jen velmi málo poštovních klientů, ať už pro Windows nebo pro jakýkoliv jiný operační systém.

Když závěrem shrnu proces základní instalace a porovnám jej proti Windows, musím překvapivě uznat, že Windows již není to, co bývalo. Jak již bylo zmíněno s jedním DVD (resp. CD v případě připojení k internetu, či jiného média, ze kterého se dá nabootovat) máte za cca 30 minut funkční systém se vším všudy připraven k práci. Máte zde i Office, nikoliv MS Office, ale OpenOffice, které, opět dle mého soudu je srovnatelné s komerčním a předraženým MS Office, dle mě je i lepší. Proces instalace ji rychlý, elegantní a intuitivní, bez otázek na hesla a jiné podobné věci. Řekl bych, že uživatel, který neví téměř nic, bude mít méně problémů s instalací OpenSUSE než s Windows. A to nemluvě o tom, že na Windows by dále řešil kancelářské programy, vypalovací software, atd., což u OpenSUSE již máte nainstalováno.

Začneme trochu obecněji. Jaké operační systémy přichází v úvahu. Každý jistě zná Windows, hodně lidí již slyšelo slovo Linux, někteří vybraní možná slyšeli OS-2, MAC OS, atd. Tak Windows jsou jasné, výrobce je firma Microsoft a díky různým kampaním jsou nám tyto produkty nalévány do hlavy v televizi, na plakátech, apod.

Zajímavější je již Linux (tučňáčka, který je znakem linuxu, asi také vidělo již hodně lidí). Ten je odvozen od UNIX systémů, v podstatě se dá říci, že pokud zvolíte jakýkoliv operační systém založený na UNIXu, bude jeho ovládání velice podobné. Než mi vy zkušenější začnete nadávat, ano, vím, že toto není úplně přesné, ale pro zobecnění to dle mého stačí (více je možno probrat případně v diskusi). Do této množiny patří různé Linuxové distribuce, BSD systémy, apod.

Jaký je mezi operačnímy systémy rozdíl. Především cenový, Windows jsou komerčním produktem a pro provozování je třeba zakoupit si licenci. UNIXové systémy jsou v mnoha případech zdarma (pozor, informace, že každý je zdarma, je mylná). Od toho se odvíjí řada dalších věcí. Další podstatný rozdíl je v technologii. Zatímco Windows jsou pevně spjaty se svým grafickým rozhraním, UNIXy lze zpravidla provozovat bez tohoto prostředí. Z toho plyne, že máte možnost si své grafické prostředí vybrat a tudíž SÁM si rozhodnout, jak moc bude zatěžovat počítač, atd. Rozdílná je také SNADNOST instalace. Windows v podstatě popadnete, strčíte CD do mechaniky a klikáte, zadáte nechutně dlouhé registrační číslo a klikáte. U UNIX distribucí je to trochu jiné, záleží na distribuci. Existují druhy, kde je instalace stejná, tudíž „klikací“, ale i složitější. Obecně ovšem platí, že nastavení Windows do provozuschopného stavu je většinou méně pracné, než UNIXu. Nicméně, pokud si dáte trochu práce navíc s instalací, dostanete pak za to mnohem více, to podrobněji rozeberu v dalších článcích.

Pro koho tedy lze jaký operační systém použít. Osobně nenechám dopusit na Windows XP, coby operační systém pro stolní počítač. Velmi snadná instalace, vysoká podpora programů, téměř bezproblémová funkčnost – i když, to je velmi relativní, zrovna včera si má XP dělaly, co chtěly a dost mě to vytočilo. Naopak co se týče nových Windows Vista, tak ty bych si na svůj počítač nedal ani zdarma. Nebudu zde rozebírat všechny negativní vlastnosti, napíši pouze to, že Windows Vista jsou hlavní důvod, proč prchám na UNIX. Obecně se tedy dá říci, že pokud hrajete hry, taháte poštu a jste běžný uživatel, popř. uživatel, který nechce řešit nějaká nastavování, jsou pro vás Windows dobrou volbou.

Co se týče UNIXu, platí zde mnoho mýtů. Například není pravda, že UNIX není pro každého. Ze své zkušenosti vím, že pokud totálně neznalému uživateli, který není zblblý Microsoftem, dám na stůl počítač s Linuxem, tak normálně funguje bez sebemenších problémů, tedy bez těch, které by neměl na Windows mašině. Také neplatí, že pro UNIX nejsou aplikace. Jsou, je jich velmi mnoho a jsou dost často zdarma a mnohdy kvalitnější, jindy zase méně kvalitní. Horší je to již s účetními systémy a různým speciálním softwarem, nicméně ve většině případů se tomu dá pomoci buďto virtualizačním softwarem, nebo emulátory, jako je např. Wine. Pak je velká šance, že program dělaný pro Windows vám bude chodit i na UNIXu.

Kdo může mít problém s UNIXy jsou ti, co vlastní různý speciální hardware. Podpora výrobců hardware pro alternativní operační systémy není bůh ví jaká, takže se může stát, že hardware vám prostě chodit nebude, protože je dělaný jen a jen pro Windows. Tomu lze předejít tím, že většina slušných UNIX distribucí zveřejňuje seznam podporovaného hardware a vy tak máte možnost se rozhodnout, co si koupit. Dále mohou existovat opravdu úzce specializované aplikace, které prostě nebudou chodit ani v emulátoru. Problém mohou mít také středně a mírně pokročilí uživatelé, kteří něco málo na počítači již umí, ale jsou „odkojeni“ na MS Windows a nechápou principy toho, co dělají. Jinak řečeno, víte-li, že musíte 3x máčknout klávesu vlevo a pak enter, tak na UNIXu to bude jinak a končíte.

Obecně jsem ale přesvědčen o tom, že pro uživatele, kteří dělají na počítači běžné věci, je UNIX ideálním řešením. Je zdarma. Dále dělá to, co má a jak si jej nastavíte. Není zde problém s viry (zde je ovšem otázkou, zda je to skutečně architekturou operačního systému, nebo jen tím, že není největší, tudíž se nenajdou programátoři, kteří by ztráceli čas s programováním virů). A hlavně, nehrozí vám zde šikana ze strany výrobce operačního systému, jako to poslední dobou předvádí společnost Microsoft. Jejich černé obrazovky, když máte špatné registrační číslo (mně osobně se stalo, že jsem měl legálně zakoupené Windows, ale přesto jsem byl odmítnut při aktivaci) a další výhrůžky, které se linou z médií a které mě začínají dost otravovat.

Až najdu opět chvíli času, podíváme se, jak si velmi jednoduše nainstalovat svůj stolní počítač s linuxovou distribucí Open Suse Linux pro běžné používání.

Po shlédnutí snímku mám značně rozpačitý pocit. Občas jsem sebou trochu trhl, když tu a tam nekde něco vykouklo, ale gradace nebyla nijak zuřivá a tempo vražedné také ne. Nicméně je třeba připočíst k dobru, že to není horor typu bafání ze všech stran ve tmě v kombinaci s tunami vykuchaných lidských těl, ale spíše příběh muže, který pozvolna propadá šílenství. Až na pár vybafnutí ze zde celkem napjatá atmosféra, i když zde vlastně hraje pouze John Cusack.

Celkový můj dojem je, že to celkem ušlo, nezvedalo mě to ze sedačky, ale bylo to místy celkem zajímavé.

Představte si film, který nemá žádný začátek, žádný děj a žádný konec, ve kterém se prostě jednoduše řečeno nic neděje. A když se vám to podaří, tak se zeptejte, o čem ten film je? Odpověď je opět jednoznačná, o ničem. Děj je tak neskutečně naivní, že se totiž za děj považovat snad ani nedá.

Hlavní hrdina (Petr Čtvrtníček alias Jarda Kuchař) pronajímá byt převaděčům a mezitím je nucel půl roku strávit u liduprázdného rybníka jako provozovatel bufetu. Vyjma traktoristů, místního důchodce, rybáře a jednoho pomocníka sem ostatní zavítají pouze náhodou. No a pak se tu z ničeho nic zjeví obrovský sumec, který bez problémů spolkne i obrovského psa. No, nebudu napínat, udělá se na něj samozřejmě lov, který skončí katastrofou, ale jen tak napůl, dává Jardovi možnost změnit si identitu před policií, která ho nahání právě kvůli pronajímání bytu. No a taky se zde zjeví Jardovo dcera, u které mi její napasování do „příběhu“ také uniká.

Marně jsem přemýšlel, jaký žánr tento film vlastně je. Zřejmě to měla být komedie, občas (ale na komedii žalostně málo) jsem se opravdu zasmál. Nicméně převážnou část až nesnesitelně dlouhého filmu jsem jen kroutil hlavou, zda je toto možné.

Co se týče herců, tak kromě chvil, kdy neměli co hrát, tak Petr Čtvrtníček standard, Jiří Lábus asi také, ale toho milovníka jsem mu fakt nevěřil. Josef Polášek hrál opět druhé housle a přihrával Čtvrtníčkovi, ale tentokrát bída a zoufalství. Pak tu byl Rudolf Hrušínský ml., to byl otřesný výkon!! Ostatní buďto nehráli nebo přehrávali, celkově to nebylo nic moc, spíš nic, než moc. V podstatě se dá říci, že ty 2 ženy tu měly akorát ukazovat prsa, žádný další význam to asi nemělo. V titulcích je psana Valéri Zawadská, kde ta tam byla, to je mi záhadou. Nevěřím tomu, že bych ji v té jedné místnosti 2×2 metry přehlédl.

Ještě nemohu nezmínit Product placement, který se stal nešvarem domácích filmů poslední doby. No, tak ten tu byl naprosto všude. Ráno hrála Evropa 2, cedule byla i ve srubu, BB teklo proudem, mapy byly vyhledávány na Xmapy, prostě reklama dýchala za každého políčka filmu.

Celkové hodnocení je, že znám i horší, nicméně moc jich není, jako komedie je to propadák, určite se nevyplatí zaplatit za lístek v kině, ale v klidu si počkat, až to bude vysíláno v televizi.

Toto téma bylo už mockrát  zpracováno, ale tenhle výtvor s tím přetaženým amerikanismem patří opravdu k těm nejubožejším.